Na úvod si musíme vysvětlit zcela zásadní věc. Software není prodáván, je poskytována pouze licence. V případě pořizování softwarového vybavení nejde o koupi softwaru, jak se někdy zjednodušeně říká, ale jen o získání LICENCE. Součástí každé dodávky originálního produktu jsou sice instalační média a manuál, ale hlavním předmětem koupě je vždy nehmotný majetek - software.
Proto se náš přístup k softwaru musí v některých ohledech zásadně lišit od přístupu k hmotnému majetku. Pořídím-li si například notebook, mohu s ním nakládat v zásadě dle libosti, tzn. nikdo mě neomezuje v tom, jak často jej používám, komu jej půjčuji, na kterých místech jej používám, komu se rozhodnu jej prodat. Nakládání se softwarem se od používání notebooku (a jiných hmotných věcí) liší v mnoha ohledech. Výrobce softwaru může v některých oblastech stanovit omezení na využívání a nakládání se softwarem a tato omezení je dobré znát, protože pokud některé z předem stanovených pravidel poruším (byť i neúmyslně a nevědomě), může mít toto porušení nepříjemné následky.
Vraťme se tedy k úvodní větě, že software není prodáván, ale je poskytována pouze licence. Softwarový program je zjednodušeně řečeno stále majetkem společnosti, která jej vyrobila, a při „koupi“ programu si ve skutečnosti kupuji pouze právo program za předem určených podmínek využívat. Také je třeba odlišit samotný software a nosič, na kterém je software dodáván (dnes zpravidla DVD-ROM). Skutečnost, že jsme vlastníky nosiče, na kterém je software nahrán, rozhodně nemusí znamenat, že máme právo počítačový program používat!
Pokud se pokusíme tedy situaci kolem softwaru značně zjednodušit, používání softwaru daleko více připomíná používání „půjčené“ věci než používání věci v našem vlastnictví.
Licenční smlouva
Zákazníci, kteří si software zakoupí, se jak již bylo uvedeno ve skutečnosti nestávají vlastníky softwaru ani autorských práv k němu. Získávají pouze licenci – právo používat tento software v souladu s určitými omezeními, která jsou stanovena v licenční smlouvě.
Licenční smlouva, anglicky End user license agreement či zkráceně EULA, je ve své podstatě smlouva mezi výrobcem softwaru a uživatelem, ve které se obě strany domlouvají na podmínkách, za kterých bude uživatel program používat. Pokud uživatel s licenční smlouvou nebo některou její částí nesouhlasí, jednoduše ji neakceptuje, v tom případě ale nesmí používat ani software, na který se licenční smlouva vztahuje. Důkladnější prostudování licenční smlouvy se bohužel ve většině případů omezuje pouze na stisknutí tlačítka „Souhlasím“, kvůli čemu se poté někteří uživatelé mohou dopouštět nelegálního užívání softwaru jen proto, že se řádně neseznámili s licenčními podmínkami. Bohužel pro ně, neznalost v tomto případě neomlouvá a i nevědomé používání softwaru v rozporu s licenční smlouvou může uživateli způsobit značné potíže.