V předchozím díle jsme si řekli, jaké jsou rozdíly mezi modelovým a výkresovým prostorem a který se kdy vyplatí použít. Dnes si ukážeme první konkrétní kroky, které ke zvládnutí práce s výkresovým prostorem potřebujete znát. Budeme přepínat mezi rozvrženími i výřezy, vytvářet či kopírovat je a měnit jejich parametry.
Jak na rozvržení
Mezi modelovým prostorem a jednotlivými rozvrženími můžete přepínat pomocí záložek umístěných v dolní části pracovní plochy. Po přejetí myši na tu kterou záložku se zobrazí miniaturní náhled daného rozvržení. Pokud je rozvržení moc a nemáte v nich přehled, klikněte na ikonku Rychlé pohledy rozvržení v pravé dolní části okna. Zobrazí se náhledy na všechna rozvržení seřazené vedle sebe (obr.1).
Každý nově vytvořený DWG soubor obsahuje několik rozvržení. Jejich počet a nastavení závisí na použité šabloně. Vy však bez ohledu na použitou šablonu máte možnost vytvářet nová rozvržení, kopírovat je, přesouvat, přejmenovávat, atd. Ke všem těmto volbám se dostanete poklepáním pravého tlačítka myši na záložku kteréhokoliv rozvržení (obr.2).
Při vytváření nového rozvržení můžete kromě výchozí podoby použít libovolnou šablonu. Ještě efektivnější se jeví možnost vytvořit si kopii již existujícího rozvržení, které jste předtím upravili pro své potřeby a následně provézt nutné změny. Zaručíte si tím jednotný vzhled sady výkresů a ušetříte spoustu času.
Nastavení stránky
Vlastnosti rozvržení změníme tak, že klepneme pravím tlačítkem na kartu daného rozvržení a z nabídky vybereme Správce nastavení stránky. Otevře se před námi okno se seznamem rozvržení a po klepnutí na tlačítko Upravit uvidíme další okno, které je téměř shodné s oknem nastavení vykreslování.
V tomto okně nastavíme, na jaký rozměr výkresu chceme tisknout, z jakého zařízení, jakou tabulku vykreslovacích stylů chceme použít atd. Především chci upozornit na volbu Měřítko. Je důležité vždy na tomto místě použít měřítko 1:1. Vyhnete se tím zbytečným komplikacím, včetně nutného přepočítávání měřítek a neodpovídajícímu formátu papíru.
Výřezy
Co je výřez jsme si řekli minule. Jen v krátkosti zopakuji, že jde o jakési okno umístěné na papíře (tedy ve výkresovém prostoru), kterým se díváme na námi vytvořenou kresbu či model v modelovém prostoru. Výřezů může být na výkrese několik, přičemž každý může zobrazovat něco jiného a nějak jinak.
Ve výchozím stavu je na každém rozvržení jeden výřez. Abychom mohli přidat další výřezy, vybereme z pásu karet záložku Pohled. Na ní najdeme panel nástrojů Výřezy (obr.3) a v něm volby pro kreslení výřezů, případně vytváření výřezu z objektu.
Výřez můžeme přesouvat, otáčet nebo kopírovat podobně jako kterýkoliv jiný objekt pomocí nástrojů z panelu Modifikace. Fungují tady také uchopovací body, jenom v případě obdélníkového výřezu je jeho chování trochu odlišné od obdélníku. Při tažení za uchopovací body se přesouvají i dva sousední body, čímž se zachovává pravoúhlost výřezu.
Každý nový výřez automaticky zobrazí celý výkres, bez ohledu na jeho velikost. To nám zpravidla nevyhovuje, jednak kvůli nestandardnímu měřítku výkresu, které tím vznikne, ale hlavně kvůli rozsahu zobrazené části výkresu či modelu. Dvakrát klepneme na některý z výřezů. Obrys daného výřezu změní tloušťku, což nám signalizuje, že se nyní nacházíme v modelovém prostoru. Zoomování a posouvání pohledu se teď uplatňuje jen v rámci daného výřezu a na celkový pohled na rozvržení nemáme vliv. Nastavíme si pohled tak, jak chceme, aby byl zobrazen na výkrese. Abychom se dostaly „ven“ z výřezu, klepneme dvakrát mimo jeho hranice.
Teď máme nastavený požadovaný pohled na model, ale pravděpodobně také nestandartní měřítko. Ověřit si to můžeme tak, že klepneme na výřez a podíváme se do pravé dolní části obrazovky, kde je měřítko výřezu zobrazeno. Na tomhle místě jej zároveň můžeme změnit na standardní, případně vložit měřítko vlastní (obr.4).